Choď na obsah Choď na menu
 


Senegalci popis

15. 1. 2009
Pár rád pre nových majiteľov Senegalca Krmivo: Zmes semien: slnečnica pásavá, žíhaná, biela, obyčajnú menej ( je veľmi mastná) z pravidla granule nahrádzajú všetky ostatné Proso žlté, červené, senegalské v klasoch Kardy, lesknica, Kontakt na senegalské proso v klasoch: Kantor Csaba 0908185112 tento pán má skutočnú kvalitu a pošle Vám na dobierku. Kontakt na proso slnečnicu a lesknicu: Kolárik 0911442249. Kontakt na pána Slaného- 0907812463 vlastní obchod, raj pre papagáje, predava a distribue krmivá kaytee granule, hračky, klietky, vitamínové doplnky a vela ineho Toto všetko sa dá kúpiť aj na burze v Nitre v Krškanoch , v Žiline alebo na každej burze exotov, tiež vo Vašom chovprodukte. Na ifaune alebo parotclube, bazos.sk, hyperinzercia.sk sa treba informovať kedy je burza, a vždy niekto odpovie. Nerobte si zbytočne veľké zásoby krmiva aby sa neznehodnotilo. Každý deň by mal papagáj dostať nejaké ovocie alebo zeleninu najlepšie bez šupy aby sa predišlo zdravotný komplikáciam. Strúhaná mrkva očistená škrabkou na zemiaky, strúhané varené vajíčko na tvrdo, neupravované sezamové ľanové a lúpané slnečnicové semienka,(TESKO) to všetko zmiešať a podávať 1-2 týždeňne do tejto zmesi si môžete pridať vitamínové doplnky a máte záruku že to zožere. Milujú arašidy v šupe, POZOR nie pražené a solené!!! Najviac 1 ks za deň. Dôležité: ponúkajte mu cesnak kvôli parazitom, keď sa naučí na cesnak nikdy nebude chorý a to nerobím reklamu na cesnak ale je to tak, pri najhoršom pretlačte 1 strúčik a dajte ho do litra vody na 5-10 hodín vylúhovať a podávajte do napájatka 4 dni za sebou, raz sa musí napiť. A takto každých 6-8 týždňov. Alebo aj 5ml jablkového octu do 1 L. vody, prevencia proti kvasinkám, HLAVNE dezinfekcia napájatka, krmítka, bydielok, v pravidelných intervaloch týždeňne . Na obrusovanie pazúrikov a zobáka su dobré keramické bydlá a sépiová kosť, vetvičky ovocných stromov, Nejedovatých kríkov (zoznam jedlých rastlín na webe http://www.milanbartl.cz ) http://papousci.chovzvirat.com Ak budete mať nejaký problém tak volajte aj o pol noci, neprímajte rady od kadekoho, obráťte sa na odborníkov v tejto oblasti. To je asi stručne všetko, netvrdím že je to pre Vášho papagája to najlepšie na svete, ale mne sa to osvedčilo, je kopec literatúry skúste vybrať to najlepšie. Hlavne nezabúdajte, je to živý tvor a potrebuje lásku, tak ako sa budete správať vy k nemu tak sa bude správať on k Vám. Každé zviera je zrkadlom svojho pána! PRAJEME VÁM VEĽA KRÁSNYCH CHVÍĽ S poicephalus senegalus mezotypus ---------------------------------------------------------------- Papoušek senegalsky Poicephalus senegalus, Linné 1766 Senegal Parrot Mohrenkopfpapagei Popis: Záda, křídla a klínek na prsou zelený, hlava šedá až tmavě šedá, příuší se stříbrným nádechem, břicho žluté až červené, spodní strana křídel a ocasu světle žlutá, oční okruží a zobák černé, duhovka žlutá, nohy tmavě šedé, samičky mívají prsní klínek protažený až mezi nohy, pod ocasem bývají zelené. Velikost: 23cm Výskyt: Senegal, Guinea, Mali, Pobřeží slonoviny, Burkina Faso, Gambie, Nigerie, Kamerun, Čad. Status: Hojný, místy stavy kolísají v závislosti na potravní nabídce. Jedním z nejčastěji a nejhojněji odchytávaných a dovážených papoušků na světě. Poznámka: Velice žádaný papoušek - společník. Výrazné schopnosti naučit se mluvit, pískat melodie a napodobovat zvuky. Ručně dokrmená mláďata jsou milá a přítulná. Ptáci z odchytu se k ochočení nehodí a většinou zůstávají po celý život bázliví a plaší. Papoušek senegalský Poicephalus senegalus (Linné, 1766) Vnější znaky: menší papoušek s výraznou hlavou, špičatým zobákem a křídly dosahujícími až na konec rovně zakončeného ocasu. Pohlavní dimorfismus málo výrazný. Hlasové projevy: tichý; drsné skřípavé volání, ale rovněž cvrlikání a melodické pískání Status v přírodě: hojný, populace je zatím stabilní Status péči člověka: jeden z celosvětově nejčastěji dovážených papoušků z přímého odchytu; tomu odpovídající počty v chovných zařízeních a držení jedinců v domácnostech Snůška: 2-4, vzácně dokonce 5 kulovitých bílých vajec Inkubace: 28 dní Výletky: hnízdo mláďata opouští cca 60-70 dnech, plně samostatní po dalších 2-3 týdnech Odchovy: běžné v ČR již několik desítek let Podmínky chovu: ideální jsou celoroční kovové voliery s temperovanou vnitřní částí – není podmínkou; dobře se jim daří i ve větších klecích a pokojových volierkách Stupeň ochrany: CITES II, ptáci nepodléhají nahlašovací povinnosti Papoušek senegalský západní Poicephalus s. senegalus (Linné, 1766) Velikost: 23 cm Výskyt: Souvislý pás na západě od pobřeží Senegalu, Gambie a Guinee-Bissau přes severní část Guinee, Mali, Burkina Faso, Niger a severozápad Nigerie. Popis: základní zbarvení zelené, záda a kostřec žlutozelené; hlava šedá, temeno, týl, čelo, částečně hrdlo s tmavším odstínem, příuší stříbřité; svrchní strana křídel olivově zelená, spodní žlutá; od hrdla směrem dolů výrazný zelený trojúhelník dosahující u některých jedinců až na břicho; spodní prsa a břicho žluté až žlutooranžové; ocas tmavě šedý s hnědozeleným nádechem, spodní krovky ocasní žluté; peří na nohách je zelené promísené žlutými či oranžovými pírky; nahé oční okruží tmavě šedé, duhovka žlutá, zobák černý, běháky šedočerné. Mladí ptáci jsou celkově matnější - „bledší“, žluté partie méně rozsáhlé a ne tak výrazně ohraničené, zobák a běháky světlejší, duhovka tmavá. Ptáci nominátní formy se do ČR dováželi již v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století; v devadesátých letech bylo do naší republiky dovezeno řádově až tisíce kusů pocházejících z přímých odchytů z volné přírody. V posledních letech se ovšem v dovozech převažovali spíše ptáci poddruhu P.s.mezotypus . Papoušek senegalský červenobřichý Poicephalus s. versteri (Finsch, 1863) Velikost: 23 cm Výskyt: Jižně od oblastí obývaných nominátní formou; Pobřeží slonoviny, Ghana, Togo, Benin a západní část Nigerie Popis: podobný nominátní formě, ale celkově tmavší. Hlavním rozdílem je zbarvení spodní strany těla, které je červené, někteří jedinci je mohou mít sytě oranžově červené. Tento poddruh do ČR dovezly dvě importní firmy jen 3-4x v celkovém množství cca 100-150 kusů koncem devadesátých let, případně se mohli příležitostně objevit ojediněle zamíchaní jedinci mezi skupinou ptáků jiného poddruhu. V současnosti se na trhu již začínají objevovat prvá mláďata odchovaná našimi chovateli. Papoušek senegalský východní Poicephalus s. mezotypus (Reichenow, 1910) Velikost: 23 cm Výskyt: rozsáhlé oblasti na území Nigerie od střední části směrem na východ po jihozápadní část Čadu a severní Kamerun. Popis: podobný nominátní formě, ale zelené partie světlejší a rozsáhlejší, břicho oranžové Momentálně nejběžněji dovážený a rovněž nejžádanější poddruh. Do naší republiky bylo za posledních deset let dovezeno několik tisíc kusů papoušků senegalských tohoto poddruhu, kteří ovšem ve velké míře skončili v klecích na ochočení coby „domácí mazlíčci“, kterými se odchytoví ptáci vzhledem ke svému charakteru patrně nikdy nestali. Jsou nejvíce rozšířeným poddruhem. V přírodě Biotop: Papoušci senegalští obývají souvislý rozsáhlý pás západní Afriky v místech, kde se nadmořská výška pohybuje mezi 400-1000m.n.m., přičemž se trvale nevyskytují v nížinách ani hornaté krajině (např. Guinejská vysočina). Upřednostňovaným biotopem jsou galeriové a světlé lesy, křovinaté a stromové savany (baobaby, akácie,..), buš a stromové porosty podél vodních toků a nádrží. Velice často a rádi navštěvují zemědělsky obdělávané krajiny. V období dozrávání úrody se pravideně objevují na polích a ovocných plantážích. Na úrodě napáchají někdy poměrně výrazné škody a místní obyvatelé na ně proto pohlíží jako na škůdce. Potrava: Semena, pupeny, mladé výhonky, ovoce, plody a další části nejrůznějších stromů: baobab (Adansonia digitata), akácie (Acacia albida), svatojánský chléb (Parkia filicoidea), mahagon (Khaya senegalensis), fíkovník (Ficus spp.), (Pterocarpus erinaceus), tzv. máslový strom (Bytyrospermum parkii) s vysokým obsahem tuků v semenech a řady dalších. Potravu si vyhledávají hlavně v korunách stromů. Pozorováni byli ovšem i v nižších patrech, např. při požírání asi jako švestka velkých plodů keřů Ximenia americana a dokonce přímo na zemi, kde vybírali semena divokých dýní (Fry, Keith a Urban,1988). V době dozrávání úrody se odvažují do obdělávaných krajin v blízkosti vesnic, kde přepadávají pole (především kukuřice, proso, buráky, čirok,) a ovocné plantáže. Zpestřují si zde svůj jídelníček k velké nelibosti domorodců zemědělskými plodinami. Způsob života: Papoušci senegalští žijí trvale v párech či menších skupinkách 10-15 jedinců. Pouze v místech s bohatou potravní nabídkou se lze setkat s většími hejny. Zdržují se téměř výhradně v korunách stromů, odkud na sebe po celý den upozorňují drsným voláním. Všichni autoři se shodují, že potichu jsou jen v době poledního žáru. Objevit je v tu dobu v korunách stromů je díky perfektnímu ochrannému zbarvení téměř nemožné. Jsou to velice plaší ostražití ptáci. Trvale udržují velkou únikovou vzdálenost. Papoušci senegalští jsou uváděni jako místně stálí ptáci. Podle jednotlivých ročních období jsou ovšem nuceni podnikat lokální potravní tahy rozsáhlými oblastmi. Za letu udržují téměř bez přestání kontakt hlasitými pokřiky. Let je popisován jako přímý s ráznými údery křídel a o něco pomalejší než u jiných papoušků rodu Poicephalus. Na rozdíl od některých druhů se rovněž nevyhýbají otevřeným krajinám, které překonávají ve „střední výšce“. Marně jsem rovněž hledal údaje o tzv. spacích stromech, kam se většina druhů papoušků uchyluje na noc a odkud za rozbřesku vyráží za potravou. Je až zarážející, jak málo je u tak masivně loveného a odchytávaného druhu popsán způsob života. Skoro to vypadá, jako kdyby „tak obyčejný pták“ nestál biologům za námahu. Napadá mě v tomto ohledu paralela s vrabci. Těch bylo vždycky všude plno a nikdo si jich nevšímal až do doby, kdy se náhle zjistilo, že jich výrazně ubylo a rázem se z nich stal div ne ohrožený druh. Hnízdní biologie Období rozmnožování se zřejmě neřídí obdobím dešťů a sucha jako tomu obvykle bývá u jiných druhů, protože hnízdící páry či mláďata v různé fázi vývoje byla pozorována během všech ročních period včetně období sucha. Nejvíce pozorování bylo vždy na konci období děšťů. Doba hnízdění je neuvěřitelně rozsáhlá a zahrnuje prakticky celý rok.AUTOR OBLAST MĚSÍC POZOROVÁNÍ GORE, 1989 Gambie leden kopulující páry červen nelétající mláďata na trhu září vylétlá mláďata říjen hnízdění FRY,KEITH Senegal leden-březen hnízdění A URBAN,1988 Gambie květen-říjen hnízdění Ghana červen hnízdění Mali březen mláďata stř.Nigerie říjen hnízdění sev.Nigerie říjen,listopad hnízdění ELGOOD,1981 Guinea září-říjen vylétlá mláďata V tuto dobu se jednotlivé páry oddělí od hejna a obsadí dutinu nejčastěji v baobabu či chlebovníku. Hnízda bývají vysoko položená (10m) a často se nachází ve vodorovných větvích. Snůška čítá obvykle 2-4 vejce, mláďata se líhnou po 28 dnech, hnízdo opouští ve věku 60-70 dní. Poté je rodiče ještě několik týdnů dokrmují. Mladí zůstávají s rodiči patrně až do příštího hnízdění a tvoří společně s dalšími páry rodinná hejnka. V péči člověka: První zmínka o papoušcích senegalských pochází již z roku 1507 od Alvise da Cada Mosto. Tento Ital v letech 1455-56 navštívil Senegal v zápiscích z cesty kromě alexandrů malých popisuje rovněž „zeleného papouška se žlutým břichem a šedou hlavou“. Další údaje: 1760 Brisson, 1832 Wagler, .. K.Ruß v polovině 19, století píše, že patří společně s p. žako k nejčastěji dováženým africkým papouškům. První odchov v zajetí je přisuzován dánskému chovateli H.Petersenovi (1956). V malé kleci 44x44x60cm ze snůšky 3 vajíček byla odchována 2 mláďata, která po 9 týdnech opustila hnízdní budku. Další úspěchy na sebe nedaly dlouho čekat a odchovy hlásili chovatelé ze všech koutů Evropy (Madsen, Overgaard, Boosey,..). Tyto údaje a ještě mnoho dalších lze nalézt u mnoha autorů (Vašíček, de Grahl, Low, Robiller, Hoppe/Welcke), ale je otázkou, do jaké míry jsou správné. Prof. Janda v Brehmově Životě zvířat ve své poznámce píše (byť bez konkrétního údaje), že se papoušci senegalští v zajetí rozmnožili. U nás je poprvé odchoval Plazner (1969), poté Michálek, Paukner, Burget, Drozdek, .. Odchovů bylo docíleno jak ve volierách tak i v klecích (Vašíček,1981). Jak už jsem se zmínil v úvodní části, v současnosti jsou v chovech nejvíce zastoupeni papoušci poddruhu P.s.mezotypus, tj. ptáci s oranžovým břichem. Tito papoušci jsou současně i nejvyhledávanějšími mezi zájemci o ručně dokrmená mláďata. Nedávno mne poněkud zaskočil jistý zájemce o mláďata do chovu dotazem, zda chovám skutečně formu mezotypus, neboli jak řekl „ty výrazně větší ptáky“. Zcela zodpovědně mohu říci, že jsem mnohokrát viděl tak silné kusy nominátní formy, že jsem před nimi zůstal doslova v němém údivu. Dovolím si tvrdit, že ve velikosti – vezmeme-li v úvahu jakýsi průměr - není mezi jednotlivými poddruhy výraznějších rozdílů. Zde mám na mysli především P.s. senegalus a P.s.mezotypus; P.s.versteri jsem ve svém chovu nikdy neměl a přestože je nemám jak se říká „v oku“ a neodvažuji si na základě několika pozorování jednoznačného posouzení. Myslím, že uvedené platí i pro tento poddruh. Nejproblematičtější záležitostí je pro většinu začínajících a méně zkušených chovatelů papoušků senegalských určení pohlaví. Vzhledem k poměrně nízké ceně je jen málokdo ochoten vynaložit cca 30-40% pořizovací ceny na bezpečné určení pohlaví pomocí některé moderní metody. Toto je relativně, zdůrazňuji RELATIVNĚ pochopitelné. Méně již dokážu pochopit, proč si zájemci o chov (a předpokládám logicky i o odchov) kupují jen jeden „pár“ a spoléhají se, že při své volbě na šťastnou ruku. Papoušky senegalské považuji (a v tomto názoru se se mnou shoduje mnoho mých známých chovatelů papoušků dlouhokřídlých) za nejnesnadněji odchovatelný druh rodu Poicephalus. Jedním z důkazů je i poměr počtu chovných párů k množství řádově tisícovek exemplářů dovezených do ČR (neznám sice přesná čísla, ale troufám si tvrdit, že senegalové zaujímají jedno z nejpřednějších -ne-li úplně první- míst v počtu dovezených papoušků vůbec). V uplynulých letech se cena „senegalů“ pohybovala v rozmezí 900-1500,- Kč za jedince z přímého odchytu. Při této ceně si již myslím může většina zájemců dovolit koupi 4-6 ks a umožnit jim vytvoření páru přirozeným výběrem s tím, že přebytečné jedince později případně prodají. Přestože jsem vždy dával při složení párů přednost této metodě, možnost určení pohlaví dospělých jedinců podle vnějších znaků přece jen existuje. Rozlišovací znaky jsou celkem tři: oči, zelený trojúhelník na prsou a zbarvení peří „pod ocasem“ = spodních ocasních krovek. Oči Trojúhelník Ocasní krovky SAMEC světlejší – citrónové krátký jen na prsou - výjimečně až na břicho výhradně žluté (oranžové, červené) SAMICE odstín tmavšíaž pomerančové zasahuje až mezi nohy jen výjimečně krátký většinou zelené,nebo silně zeleně prokvetlé Uvedené vnější znaky jsou poměrně jistým vodítkem. Občas se sice stává, že některé z těchto vodítek chybí nebo není zcela průkazné, ale vždy je možné posouzení podle zbývajících. Samec nemá nikdy tmavší oko a rovněž jsem se dosud nesetkal se samcem, který by byl pod ocasem zelený. Krom toho v úvahu přichází ještě i čtvrtý, tradiční znak; postava a hlava. Samci jsou mohutnější s větší hranatou hlavou (hlavatí), samičky bývají drobnější, něžnější s hlavičkou holubičí. Viděl jsem samozřejmě spoustu jedinců, u kterých jsem si byl na vážkách, ale při možnosti výběru ze skupiny jsem si jist, že správně určím osm ptáků z deseti. Pro papoušky senegalské není nezbytně nutná prostorná voliera, hodně chovatelů naopak dává přednost chovu v klecích. Pravdou je, že odchovy se pravidelně daří v obou uvedených zařízeních. Já jsem opakovaně a s úspěchem vyzkoušel obě možnosti. Dokonce jsem od jednoho páru odchovával nejprve v kleci 100x50x150cm. Po dvou letech jsem jej přemístil do celoročních volier (vnitřní vytápěná část 2x1x2m, venkovní 2x4x2m), kde začali odchovávat dokonce 2x ročně. Po 4-5 letech jsem je z nedostatku místa musel opět přemístit do klece (100x100x150cm), kde odchovávali dál. Konstrukce voliery/klece by každopádně by měla být kovová se silnějším pletivem. Senegalové velmi rádi štípou dřevo a rovněž slabé pletivo by jejich zobanům dlouho nevzdorovalo. Krmení: Uvykání senegalů z odchytu na náhradní stravu je celkem bez problému. Během krátké doby si vždy zvykli na potravu, kterou běžně dávám všem svým papouškům. Semena - vždy stejný díl: slunečnice žíhaná a bílá, kardi, kukuřice, nahý oves, pšenice, ječmen, čirok, pohanka, semenec, různá prosa a lesknice - bez přídavku slunečnice, jak ji dávám kapským a konžským. Stejnou směs obohacenou o sušené jeřabiny, šípky a bezinky podávám rovněž máčenou/klíčenou. Poměrně rychle si zvykli i na granule fa. Kaytee a vařenou rýži obohacenou o suchou vaječnou směs a směs pro hmyzožravé, vitamix, glukopur, mrkev, jablka, různé léčivky, .. Ovoce a zelenina: jablka, hrušky, třešně, višně, angrešt, rybíz, pomeranče, mandarinky, švestky, okurky, rajčata, zelí, červená řepa, hlávkový salát, obilniny v mléčné zralosti (kukuřice, pšenice, oves), šípky, jeřabiny červené i černé, bezinky, hložinky,.. Zelené krmení: pampeliška včetně kořene, kokoška, peťour, ptačinec, mléč, různé trávy a plevele, afrikány, měsíček zahradní,.. Předpokladem úspěšného odchovu je, jak známo, sestavení harmonujícího páru. V případě p. senegalských je to však pořádná „fuška“. Chovné páry poté ovšem hnízdí ochotně a některé i 2-3x ročně. Hlavním hnízdním obdobím p. senegalských u nás jsou měsíce říjen-leden, vedlejším pak květen-červenec. Uvedené měsíce nejsou žádnou šablonou a k hnízdění běžně dochází i jindy, podobně jako je tomu i v přírodě (viz. přehled). Teplotu pro odchov v zimních měsících udržuji kolem 14oC, světlo pomocí časového spínače postupně 12-14 hodin. Za zvláštní zmínku stojí hnízdní budky. Mnozí chovatelé používají kolmé budky různých tvarů a materiálů. Já dávám přednost kmenovým smrkovým menších rozměrů (40-50x20-25cm) zavěšeným horizontálně s mírným sklonem. Některým párům jsem zkusmo vyvěsil krom vodorovné o kolmou, ale ptáci vždy bez výjimky obsadili horizontální. K celé záležitosti s volbou horizontálních budek se váže zvláštní příhoda. V chovatelském spolku jehož jsem členem choval v polovině 80 let p.senegalské př. Bína a nemohl s nimi, jak se říká, „hnout“. Na radu př. Bartoše zkusil změnit běžné kolmé budky na vodorovné. V jedné kleci mimo jiné položil na dno i drenážní trubku. Světe div se, ptáci v krátké době zahnízdili včetně těch s drenážní trubkou, kteří „sedli“ právě do ní. V té době jsem senegaly ještě nechoval, ale nikdy jsem na tuto příhodu nezapomněl a řídím se jí dodnes. Obliba horizontálních budek má ovšem patrně prozaickou příčinu. Různí autoři se při pozorováních shodují, že papoušci senegalští v přírodě s oblibou hnízdí ve vodorovných dutých větvích. Nejednotný názor chovatelů kromě typu umístění (klec, voliera) panuje i v oblasti světelných podmínek, v jakým mají být p. senegalští drženi. Jedni se snaží umožnit ptákům co nejvíce světla a slunečních paprsků, ale jiní doslova přísahají na to, že senegaly je lepší držet spíše v tmavším prostředí. Nechci být nikomu v tomto ohledu arbitrem, ale všimněte si, v jakém prostředí žijí v přírodě. Jedná se na rozdíl od jiných druhů Poicephalus o otevřené lesy a savany a tito papoušci se rovněž nevyhýbají pohybu v otevřené krajině. Úsudek si tedy každý musí udělat sám. Již dlouho jsou mláďata p. senegalských jedním z nejžádanějších artiklů na trhu. Důvodem je menší postava, povahové vlastnosti a schopnosti srovnatelné s tzv. velkými papoušky. Velice pěkně se naučí „mluvit“ napodobovat různé hlasy a zvuky ze svého okolí, jsou úžasně mazliví a při tom všem nenároční. Z těchto důvodů bývají senegalové někdy nazýváni „malými velkými papoušky“. Přednostně jsou požadována mláďata ručně dokrmená a tedy perfektně ochočená. Tato obliba trvá již více než 15 let a jak se zdá, stále roste. Ruku v ruce se stoupající oblibou roste i jejich cena. Ta se v současné době pohybuje kolem 4.000-5.000,-Kč, což je dvoj- až trojnásobek ceny před deseti lety. Z vlastních zkušeností vím, že zájemci chtějí vždy výhradně p.senegalské a prakticky nereagují např. na p.žlutotemenné či p.hnědohlavé, byť jsou to ptáci stejného rodu. Myslím si, že je to především z čiré neznalosti, kdy zájemce zkrátka přijde do nejbližší zooprodejny a tam mu prodavač (nedělejme si iluze o jejich vědomostech) poradí senegaly a dost. Dotyčný pak samozřejmě shání co mu „odborník“ doporučil.
 

Komentáre

Pridať komentár

Prehľad komentárov

Dobrý deň

(Michal, 28. 8. 2016 11:45)

Dobry deň tiež mám papagája senegalského kúpil som ho pred dvomi mesiacmi posledný týždeň ostal drzý hrizie uz vôbec sa nemôžem ku klietke priblížiť tvárou lebo útočí je doktmovany rucne na začiatku bol v pohode chodil na ruku sem ťa kúsok ale inak v pohode myslíte si ze ho mám viacej púšťať s klietky preto je taký samcek má 8 mesiacov ďakujem 23mischko@pobox.sk

papagaj senegalsky

(miso, 29. 10. 2012 14:07)

dobry den mam otazku mam senegala rucne dokrmeneho vsetko bolo v poriadku braval som ho von z klietky ale zrazu je zly hryze prsty nemozem dat do klietky ruku neviem co sa mu stalo poprosim o radu neaku na email-mischohehe@azet.sk

papgaj senegalsky

(Dora, 1. 1. 2010 18:53)

Dobrý deň,
chcem sa poradiť ohľadom papagája senegálskeho. Mám 2 samičky ručne dochované jedna má 4 roky a druhá 1 rok. Sú nesmierne hlučné no aj napriek tomu že sa im venujem. Hlučná bola aj tá staršia samička ktorá má 4 roky, chovateľ mi odporučil aby som jej kúpila spoločnosť možno že sa nudí. Tak som kúpila ďalšiu samičku ale hlučnosť je dvojnásobná. Neviem kde robím chybu. Majú veľkú izbovú voliéru, chodia pravidelne von z klietky je k tomu prispôsobená, pestrú stravu, rôzne hračky, konáre a všetko čo potrebujú k šťastnému životu len ja som niekedy na nervy z toho hluku a ziapotu cca. hneď po 6 hodine ráno ( zakrytie klietky nefunguje). Prosím Vás o radu na email: j.gabauerova@centrum.sk Vopred Vám ďakujem.